BALSAMUM CAPUCINORUM - bylinná tinktura, která se vyráběla v lékárně hradčanského kapucínského konventu podle tradičního řádového receptu prokazatelně od poloviny 18. století až do roku 1950, je nyní znovu připravena pomáhat. Balzám je možné koupit v loretánském muzejním obchůdku nebo přímo v pokladně Lorety, a také v Kapucínské hrobce v Brně.
Výroba tinktury byla spojena s hradčanskou klášterní lékárnou, funkční mezi lety 1680-1822, ale přetrvala i po jejím zrušení právě pro velkou oblibu tohoto léčivého přípravku. Užíval se při žaludečních křečích, při bolestech zubů, ale účinkoval také při hojení ran a pomáhal od bolesti svalů a kloubů. Kapucínský balzám měl takový věhlas, že jej bratři prodávali nejen v hradčanském klášteře a v jiných kapucínských klášterech v Čechách a na Moravě, ale už od 2. poloviny 19. století byl exportován i do zahraničí (Německo, Polsko, Belgie, Irsko, USA). Za II. světové války výroba značně utrpěla a definitivní konec učinilo v roce 1950 zrušení klášterů komunistickým režimem.
„Tradice výroby kapek se přerušila. Tajná receptura se musela pečlivě uschovat, aby nedošlo k odcizení nebo zneužití. Kapky zmizely z lékárenských pultů a pomalu upadaly v zapomenutí. A my s úctou k našim vynalézavým bratřím a s nadějí, že budou účinné i nadále, jsme jim pomohli po dlouhé odmlce vykouknout opět na svět. Velkou měrou se o to zasloužil můj předchůdce, bratr Bonaventura, který toto blahodárné dílo započal,“ říká br. Dismas Tomaštík, provinciál řádu kapucínů.
Z archivních pramenů je zřejmé, Kapucínský balzám je variantou slavného Zajizvujícího balzámu (Balsamum vulnerarium) německého lékaře Oswalda Crolla (asi 1563–1609), který působil i v Praze na dvoře Rudolfa II. Balzámy jako lékové formy byly v barokní farmacii oblíbeným prostředkem. Jelikož v tomto období nebyla ještě známa účinnost a použití atibiotik, byly balzámy s ohledem na obsahové látky rostlin, užívány jako antiseptické, protizánětlivé a analgetické prostředky. Použití bylo jak vnitřní, pár kapek emulgovaných ve sklenici vody, tak i jako účinné dermatologikum. Crollova receptura byla různě napodobována a modifikována, nicméně hlavní součástí všech přípravků byly rozličné pryskyřice. Z nich se spolu s rostlinnými drogami připravil lihový extrakt, v dobové terminologii nazývaný balzámem. Největší proslulosti dosáhly Balsamum de Burrhy (zvaný také Balsamum Innocentii IX.) italského alchymisty Josepha Francisca Borriho (1616-1695), a konečně Balsamum Hierosolymitanum) (Jeruzalémský balzám) františkánského lékárníka Antonia Menzani di Cuna (1650-1729) z roku 1711, který je dosud vyráběn a jehož výborné protizánětlivé, antiseptické a antioxidační účinky potvrdily i novodobé klinické testy.
Nejstarší nalezenou datovanou zmínku o Kapucínském balzámu uvádí spis Medicina castrensis chirurgica z roku 1745, který mezi prostředky na léčení ran uvádí i „der berühmte und sehr durchdringende Capuciner-Balsam“ (slavný a velmi pronikající kapucínský balzám).
Za zmínku stojí i to, že v kapucínském klášteře na Loretánském náměstí byly kromě balzámu připravovány i jiné přípravky. V období mezi roky 1856-1865, dle historických záznamů byly v klášteře vyráběny dvě další speciality: Hoffmannské kapky (Spiritus aetheris) a Meduňkové kapky (Spiritus melissae compositus). Ve druhé polovině 19. století se vedle kapucínského balzámu začala v klášteře vyrábět i takzvaná Svatojosefská kapucínská mast, což byl v masťovém základu (Unguentum hydrargyri rubrum) rozmíchaný kapucínský balzám.
KAPUCÍNSKÝ BALZÁM – bylinné kapky, 50 ml. Složení: alkohol 80%, čištená voda, extrakty ze stromů a bylin. Dávkování: 10 kapek denně. Množství je možné rozdělit do dvou dávek. Odměřené množství je možné nakapat na lžičku, do sklenice s vodou nebo na kostku cukru (vnitřní užití). Vnější užití – potřením postiženého místa. Obsah alkoholu: 80%. Upozornění: Skladujte mimo dosah dětí. Nepřekračujte doporučené dávkování. Přípravek není určen jako náhrada pestré stravy. Uchovávejte v suchu při teplotě do 25 °C. Chraňte před vlhkem a přímým slunečním zářením.