Pražská Loreta je pozoruhodnou barokní památkou, poutním místem s bohatou historií. Široké průčelí s hodinovou věží, z níž každou hodinu zaznívají tóny unikátní loretánské zvonohry, jistě neunikne pozornosti žádného tuzemského ani zahraničního návštěvníka, který tudy prochází směrem k Pražskému hradu. Byla by ale velká škoda spokojit se jen s tímto malebným pohledem, jenž se nám otevírá z terasy před Černínským palácem. Ti, kteří, kteří sestoupí až na Loretánské náměstí a projdou branou Lorety, budou příjemně překvapeni dispozicí poutního místa a věříme, že ocení zajímavosti, které jsou zde k vidění.
Teprve projdeme-li průčelní budovou, ocitneme se totiž u samotné "lorety" - tedy vlastní Loretánské kaple, tzv. Santa Casy. Je to kopie nazaretského "svatého domku", který je uctíván v italském Loretu jako místo, v němž došlo k zázraku Vtělení. Kaple, na vnějšku po italském vzoru bohatě zdobená reliéfy, je duchovním středem celého poutního místa. Stojí volně v prostoru nádvoří, obklopena patrovým ambitem s nárožními kaplemi.
V ose nádvoří, za loretánskou kaplí, je možno prohlédnout poutní kostel Narození Páně - jeden z nejkrásnějších zachovaných rokokových interiérů v Praze. V sobotu odpoledne se zde rozeznívají barokní varhany v pravidelných koncertech pro návštěvníky. Hudba ostatně provází příchozí po celou dobu jejich návštěvy v Loretě - každou hodinu se celá budova rozezpívá mariánskou písní, ve svátky místní varhaníci hrají dokonce na klaviatuře zvonohry celé skladby duchovní hudby (program naleznete v Kalendáři akcí).
Na závěr prohlídky návštěvníci přicházejí do prostor klenotnice, kde je vystavena podstatná část proslulého Loretánského pokladu. Vedle pokladu při katedrále sv. Víta jde o nejcennější chrámový poklad v republice. Vévodí mu Diamantová monstrance, zvaná též Pražské slunce, zhotovená na konci 17. století ve Vídni s použitím neuvěřitelných 6.222 diamantů.
Historie Lorety je často velmi pohnutá a zahrnuje nejen vrchol baroka v Praze, ale uchovala nám i stopy duchovního života církve u nás. O Loretu i o poutníky od založení místa pečují řeholníci řádu Menších bratří kapucínů - Provincie kapucínů v ČR (OFMCap.), jejichž klášter s kostelem P. Marie Andělské je v sousedství.