Loreta Praha

Santa Casa

Málokdo ví, že malá zdobená kaple uprostřed arkádového dvora Lorety je vlasně tou skutečnou loretou v pravém smyslu toho slova. Tato kaple, zvaná také Loretánský domek, latinsky Domus Lauretanus, anglicky the Holy House, v češtině také  někdy označovaná Svatá Chýše představuje „pravou podobou“ (lat. vera effigies) italského vzoru - kaple v italském Loretu. V barokním výkladu se skrze vnější podobu předmětu kultu přenáší její „sacrum“. Proto je tolik uctívaných kopií gotických soch nebo slavných obrazů z poutních míst. V připadě loret je to, co se kopíruje, architektura původního domu Panny Marie z Nazareta.

exteriér pražské Santa Casy

Položením základního kamene k domku 3. června 1626 byla započata historie celého poutního místa. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, která jako architekta kaple zvolila vídeňského Itala G. B. Orsiho. Stavbu vysvětil 25. března 1631 pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál hrabě z Harrachu.

zlatá pamětní medaile arcibiskupa Arnošta Vojtěcha z Harrachu

Vnější stěny domku zdobily původně pouze malby, teprve v 60. a 70. letech 17. stol. bylo nákladem Alžběty Apolonie hraběnky Kolowratové vybudováno reliéfní obložení stěn ve štuku, jehož autorem je z podstatné části Ital G. B. Cometa (1620 – 1687). Ikonografický program výzdoby (důsledně odvozený z italské předlohy) obsahuje reliéfy ze života P. Marie s důrazem na Kristovo dětství (cyklus začíná na severní straně přivrácené ke kapli sv. Františka a pokračuje proti směru hodinových ručiček): severní stěna – Narození P. Marie, Zasnoubení P. Marie; západní stěna – Zvěstování P. Marii, P. Marie na návštěvě u sv. Alžběty a sv. Rodina u zápisu v Betlémě; jižní stěna – Narození Páně, Klanění pastýřů a sv. Tří králů narozenému Ježíši; východní stěna – Smrt P. Marie a Přenesení Svaté chýše z Nazareta do Evropy. Reliéfní pole jsou oddělena nikami se sochami starozákonních proroků (v dolní etáži) a pohanských věštkyň sibyl (v horní etáži) – tedy těch, kteří předpověděli narození Ježíše a P.Marie.

Interiér je tradičním způsobem rozdělen stříbrnou (zčásti dřevěnou) mřížovou přepážkou s přistaveným oltářem na dvě části. V menším prostoru je umístěna milostná socha P. Marie Loretánské, která v lipovém dřevě kopíruje dnes již neexistující originál ze dřeva cedrového, a to včetně ztmavnutí původního materiálu v partiích inkarnátů. Socha spočívá v bohatě tepaném stříbrném rámu z r. 1671 s erbem donátorky Alžběty Apoleny hr. Kolowratové, roz. Tilly. Většina předmětů ve Svaté chýši (relikviáře, obelisky, svícny, lampy a liturgické náčiní) pochází ze 17. století. Umělé fragmenty fresek na rustikálním cihlovém zdivu domku vytvořil F. Kunz až r. 1795.

stříbrný tepaný rám niky se sochou milostné P. Marie Loretánské, Loreta Praha, Marek Hrbek, 1671

Anděl Páně zvěstoval Panně Marii
a ona počala z Ducha Svatého. Zdrávas, Maria…
Maria řekla: Jsem služebnice Páně,
ať se mi stane podle tvého slova. Zdrávas, Maria…
A Slovo se stalo tělem
a přebývalo mezi námi. Zdrávas, Maria…
Oroduj za nás, svatá Boží Rodičko,
aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.
Modleme se: Pane, poznali jsme andělské poselství o vtělení Krista, tvého Syna; vlej nám, prosíme, do duše svou milost, ať nás jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Reliéf Zvěstování P. Marie na západní stěně Santa Casy, po r. 1680