Sandrartův obraz na hlavním oltáři kapucínského klášterního kostela v Brně patří nepochybně k nejkvalitnějším dílům z našich sbírek.
1655

Přední německý malíř 17. století Joachim von Sandrart (1606–1688) zasáhl do českých zemí v podobě zakázky oltářního obrazu Nalezení svatého Kříže pro kapucínský kostel v Brně. Nedávné restaurování vyzdvihlo dosud nedoceněné kvality tohoto mistrovského kusu a vyneslo na světlo i dříve nepostřehnuté detaily malby. Obraz dobou svého vzniku (nově datován do roku 1655) spadá do vrcholného tvůrčího období malíře, kdy v roce 1653 provedl na objednávku císaře Ferdinanda III. velké Ukřižování pro svatoštěpánský dóm ve Vídni a následně sérii oltářních pláten pro klášterní kostel v Lambachu. Mimořádné malířské kvality brněnského obrazu, který je nadto skvělým příkladem vrcholného obrazového žánru vícefigurální „große Historie“, jak jej Sandrart popsal v Teutsche Academie, se vymyká obvyklým standardům malířské tvorby na Moravě v 17. století a navádí k úvahám o jeho objednavateli. Až dosud se uvažovalo o císařovně Eleonoře Magdaléně Gonzagové či knížeti Václavu Eusebiovi z Lobkovic, rozsáhlý pramenný výzkum však umožňuje formulovat pravděpodobnější hypotézu: Obraz si nechali namalovat sami kapucíni, přitom se tak stalo nejspíš za finančního přispění rodu Magnisů. Hrabě František Magnis významně podpořil výstavbu kapucínského kláštera v Brně a jeho bratr Valerián Magni patřil k prominentním členům kapucínského řádu, který pro široký záběr svého působení ve střední Evropě a díky kontaktům na panovnických dvorech v říši měl nejlepší předpoklady vejít v osobní kontakt s německým malířem (převzato z anotace článku Štěpána Váchy v časopise Umění).